Koncem se obvykle rozumí něco, co už končí, je to uzavřené, je to na konci, je to definitivní, hotové, nelze to vrátit zpět, změnit, opravit... čili krátce KONEC a hezky česky "ende šlus". Co je svět, ví snad všichni. Co je Aš ví jen rodilí Ašáci. Spojit svět + konec + Aš si dovolí pouze vnitrozemec a náplava aniž by tušil, že opak je pravdou. V Aši totiž spouta věcí začíná. Svět je sice odsud vždy daleko, ale ne veškerý. A kdokoliv sem dnes kdykoliv přijede, může frčet libovolným směrem, aniž by pocit konce nebo dokonce konce světa zažil :-).
Ačkoli. Abych nebyl tak "akurátní". Kdysi to konec světa - toho malého československého - skutečně byl. Za "totáče". Desítky dlouhých let. Tehdy sem byla opravdová jednosměrná cesta, pod kontrolou mnoha skrytých očí, která nedovolovala odchýlení od trasy. Snad jen pohledem... Ale, to je již - z hlediska generačního - dávno. V dobách, kdy nebyly ani mobily a počítače, kdy věci byly jasnější, hranice zadrátované, police sámošek poloprázdné, informace dezinformacemi a čaj velkou neznámou.
Takže veďte v patrnosti, že Aš je začátek světa a dobře označený, skvělý začátek s nejkratším možným názvem (tedy pokud pomineme původní německé Asch :-) ... a basta!